Častrov

Platba proběhne:

na Obecním úřadu v Častrově

• od pondělí 18.11. do středy 20.11. v době od 8.00 do 16.00 hodin

ve škole v Metánově /paní Alena Musilová/

• v pondělí 18.11. v době od 10.00 do 12.00 hodin

Cena je stanovena na Kč 40,- za m³

Platbu je možné provést bankovním převodem na účet obce:

• 622 113 309/0800    do poznámky se uvede: obec a číslo popisné

#nezapomeňmeSedmnáctého listopadu v 17 hodin a 11 minut se rozezní zvony na všech kostelích a kaplích jako připomínka 30 let od pádu komunistického režimu.

Oslavte svobodu a zastavte se na moment. Vzpomeňte na své blízké, kteří už nejsou mezi námi, nebo na konkrétního člověka, který se za svobodu v dobách totalitních režimů zasadil. Zvonění je součástí oslav „Nezapomeňme“, které Paměť národa organizuje ve třiceti městech republiky.

https://www.nezapomenme.cz/rozhlas.mp3

https://www.nezapomenme.cz/zvoneni.pdf

https://#nezapomeňme

Za žirovnické oběti obou totalitních režimů a poděkování za dar svobody.

Kostel sv. Filipa a Jakuba Žirovnice

Zve Chrámový sbor Žirovnice

V Pelci nepůjde elektrika 19.11.2019 od 8-15 hodin

Častrova se týkají změny na linkách 350610 a 350170.

Úpravy na lince 350170 spočívají v rozšíření nabídky víkendových spojů v úseku Pelhřimov – Kamenice nad Lipou a přidání spoje 12. Ten se nás přímo týká. Odjezd z Počátek v 14:52 přes Ctiboř, Perky do Častrova, kde v 15:05 odjíždí na Kamenici nad lipou. Změněné jízdní řády jsou v příloze. Ostatní linky, které nejsou uvedené, zůstávají beze změny. Všechny tyto jízdní řády platí od 15.12.2019 do doby spuštění VDV, což by mělo být v horizontu do 2 let.

Jiří Havlíček, místostarosta

Úpravy na lince 350610 se projevují v úseku Počátky – Žirovnice – Stojčín. Zde pouze figurujeme jedním odpoledním spojem z Počátek, který se nemění.

Jiří Havlíček, místostarosta

Jen málo dětí má to štěstí, že stráví čtyři nebo pět let ve vesnické malotřídce. Taková škola na vsi má mnoho výhod, kterými snadno vyváží všechny vymoženosti klasické základní školy ve městě.

Rodinné prostředí školy. V případě naší jednotřídky na žáky působí nejen učitelé a vychovatelka, ale také například kuchařka, hospodářka či školnice. Prostředí malotřídní školy v mnohém rodinu připomíná: dobrá vzájemná znalost mezi žáky, pravidelný kontakt starších a mladších dětí, několik známých dospělých, dlouhodobé, intenzivní vztahy.
Kamarádi v místě. Děti si vytváří a posilují vazby s kamarády ze stejné obce. Tyto vztahy bývají důležité a užitečné po  celý jejich život, neboť k lidské spokojenosti přispívají fungující sociální vazby nemalou měrou.

Sounáležitost s komunitou. Obecná škola má užší vazby nejen na rodiče žáků, ale i na místní komunitu, děti se od útlého věku učí „dělat něco pro obec“, například formou vystoupení na vánočních koncertech či setkání seniorů. Pokud se v útlém věku do dětí zaseje semínko sounáležitosti s obcí a ochoty účastnit se veřejného dění, je pravděpodobné, že v dospělosti toto semínko vzklíčí.
Věkově heterogenní kolektiv. Třída není tvořena výlučně dětmi stejného věku, starší děti se učí pomáhat mladším, naopak mladší  se od starších leccos přiučí. Takové kolektivy se uměle vytváří v nově zakládaných školách využívajících inovativní a alternativní metody výuky.

Výuka k samostatnosti. Vyučování v jednotřídce klade větší nároky na pedagogy, nejčastěji jsou využívány metody jako např. střídavá, skupinová nebo partnerská výuka, otevřené či projektové vyučování. V dětech je tak podporována spolupráce, samostatnost, schopnost orientace v problému a jeho řešení. Asi nemusím připomínat, že děti z častrovské školy mají v navazujících základních školách již léta dobrou pověst co se získaných znalostí a dovedností týče.

Genius loci. Nemalou roli hraje i prostředí krásné historické budovy častrovské školy a jejího okolí, jenž spoluvytváří atmosféru, ve které děti tráví čas.

Jana Stachová

/uveřejněno v NašemZpravodaji, podzim2019/

Dlouhodobé sucho, které naši vlast již několik let sužuje, zapříčinilo významné přemnožení lýkožrouta smrkového, kalamitního škůdce smrkových lesů. Kalamita se postupně šíří z Moravy do Čech a v průběhu letošního léta již ve větší míře dorazila i na Častrovsko. Na území obce bylo v letošním roce napadeno již několik tisíc metrů krychlových smrkového dřeva, zatímco v roce loňském to bylo „jen“ několik stovek metrů krychlových. Letošní rok navíc zkomplikovaly sněhové polomy, jejichž zpracování si vyžádalo mnoho času a vytěžené dříví zasytilo již tak přeplněný trh se dřívím. Další vývoj situace závisí především na počasí a na samotných vlastnících lesa. Na přelomu srpna a září dokončila svůj vývoj letošní 2. generace lýkožroutů. Další generace svůj vývoj již v letošním roce s největší pravděpodobností nedokončí. Stále je ovšem potřeba napadené stromy vyhledávat a zpracovávat, protože lýkožrout smrkový může přezimovat v jakémkoliv stádiu svého vývoje, a to jak pod kůrou stromů, tak v hrabance. Napadený strom má na kořenových nábězích a za šupinkami kůry tzv. „drtinky“ (lýkožroutem rozkousaná kůra stromu připomínající velikostí a barvou mletou kávu), dále začíná pod korunou ronit pryskyřici, postupně opadává jehličí a v pozdější fázi vývoje brouka se začíná odlupovat kůra. Tam kde zůstanou stát oloupané kůrovcové stromy je vysoká pravděpodobnost, že v příštím roce na jaře dojde k napadání dalších dosud zdravých stromů. Pokud se v lese budou nacházet kůrovcem napadené stromy, ze kterých ještě kůra není oloupaná, je nutné tyto stromy co nejdříve asanovat. Účinná asanace se provádí odkorněním, chemickým postřikem nebo zakrytím insekticidní sítí, popřípadě kombinací těchto metod. Ostatní metody (fumigace) jsou vhodné spíše pro větší vlastníky lesů. Vytažení napadeného dřeva na kraj lesa není považováno za asanaci. Po sanaci napadeného dřeva je vhodné uklidit i klest (odvézt, rozdrtit, spálit) a dbát na včasné zpracování veškeré ostatní nahodilé těžby (zlomy a vývraty). Na včasnou asanaci kůrovcem napadeného dřeva poskytuje Ministerstvo zemědělství dotaci. Současná situace není jednoduchá pro žádného vlastníka lesa. Mnohdy při snaze o včasnou asanaci napadeného dřeva narážíme na nedostatečné zpracovatelské kapacity i nedostatečný odbyt dřeva. Přesto se domnívám, že na boj s kůrovcovou kalamitou nelze rezignovat, a je potřeba se pokusit ji alespoň zpomalit. Doufejme, že nám v této snaze sama příroda pomůže. Další informace o kůrovcové kalamitě je možné čerpat na internetových stránkách Ministerstva zemědělství (www.mze.cz), portálu www.nekrmbrouka.cz, stránkách státního podniku Lesy České republiky (www.lesycr.cz) nebo přímo u svého odborného lesního hospodáře.

Ing. Ondřej Zhorný

Lesy České republiky, s.p.

ondrej.zhorny@lesycr.cz

2. září 2019 začala povinná školní docházka pro 4 prvňáčky, jmenovitě (zleva): Jakub Vondrák, Adriana Rešlová, Marie Křížová, Filip Vaněk. Do místní školy přišli v doprovodu rodičů a za přítomnosti kamer České televize je přivítal pedagogický sbor a starostka obce.V současné době častrovskou školu navštěvuje celkem 17 dětí, mateřskou školu 22 dětí.

Veronika Lepešková

Mezi mnoho měst a obcí, kde se při příležitosti státního svátku - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (863) - vyvěsila moravská vlajka, patřila poprvé i Ctiboř.  Jak jsem zjistil z nabídky jedné nejmenované firmy, tak má tato vlajka 3 varianty. Ve Ctiboři je verze z roku 1848 (více na straně 14 MFD 4.7.2019). Zatím co vyvěšování a snímání státní vlajky (a vlajky EU) je upraveno příslušným zákonem (O státních symbolech a O volbách do evropského parlamentu), u moravské vlajky to tak jednoznačně stanoveno není a platí vesměs místní zvyklosti.

Ve Ctiboři jsme vyvěsili  na budově bývalé školy v předvečer státních svátků obě vlajky, moravskou sejmuli večer 5.7. a státní v neděli ráno.

Třeba se náš letošní počin stane tradicí a možná použijeme moravskou vlajku i při jiné příležitosti.

Oldřich Vobr