Častrov

Dlouhodobé sucho, které naši vlast již několik let sužuje, zapříčinilo významné přemnožení lýkožrouta smrkového, kalamitního škůdce smrkových lesů. Kalamita se postupně šíří z Moravy do Čech a v průběhu letošního léta již ve větší míře dorazila i na Častrovsko. Na území obce bylo v letošním roce napadeno již několik tisíc metrů krychlových smrkového dřeva, zatímco v roce loňském to bylo „jen“ několik stovek metrů krychlových. Letošní rok navíc zkomplikovaly sněhové polomy, jejichž zpracování si vyžádalo mnoho času a vytěžené dříví zasytilo již tak přeplněný trh se dřívím. Další vývoj situace závisí především na počasí a na samotných vlastnících lesa. Na přelomu srpna a září dokončila svůj vývoj letošní 2. generace lýkožroutů. Další generace svůj vývoj již v letošním roce s největší pravděpodobností nedokončí. Stále je ovšem potřeba napadené stromy vyhledávat a zpracovávat, protože lýkožrout smrkový může přezimovat v jakémkoliv stádiu svého vývoje, a to jak pod kůrou stromů, tak v hrabance. Napadený strom má na kořenových nábězích a za šupinkami kůry tzv. „drtinky“ (lýkožroutem rozkousaná kůra stromu připomínající velikostí a barvou mletou kávu), dále začíná pod korunou ronit pryskyřici, postupně opadává jehličí a v pozdější fázi vývoje brouka se začíná odlupovat kůra. Tam kde zůstanou stát oloupané kůrovcové stromy je vysoká pravděpodobnost, že v příštím roce na jaře dojde k napadání dalších dosud zdravých stromů. Pokud se v lese budou nacházet kůrovcem napadené stromy, ze kterých ještě kůra není oloupaná, je nutné tyto stromy co nejdříve asanovat. Účinná asanace se provádí odkorněním, chemickým postřikem nebo zakrytím insekticidní sítí, popřípadě kombinací těchto metod. Ostatní metody (fumigace) jsou vhodné spíše pro větší vlastníky lesů. Vytažení napadeného dřeva na kraj lesa není považováno za asanaci. Po sanaci napadeného dřeva je vhodné uklidit i klest (odvézt, rozdrtit, spálit) a dbát na včasné zpracování veškeré ostatní nahodilé těžby (zlomy a vývraty). Na včasnou asanaci kůrovcem napadeného dřeva poskytuje Ministerstvo zemědělství dotaci. Současná situace není jednoduchá pro žádného vlastníka lesa. Mnohdy při snaze o včasnou asanaci napadeného dřeva narážíme na nedostatečné zpracovatelské kapacity i nedostatečný odbyt dřeva. Přesto se domnívám, že na boj s kůrovcovou kalamitou nelze rezignovat, a je potřeba se pokusit ji alespoň zpomalit. Doufejme, že nám v této snaze sama příroda pomůže. Další informace o kůrovcové kalamitě je možné čerpat na internetových stránkách Ministerstva zemědělství (www.mze.cz), portálu www.nekrmbrouka.cz, stránkách státního podniku Lesy České republiky (www.lesycr.cz) nebo přímo u svého odborného lesního hospodáře.

Ing. Ondřej Zhorný

Lesy České republiky, s.p.

ondrej.zhorny@lesycr.cz

V měsíci říjnu budou provádět pověření zastupitelé obce odpočty na vodoměrech. Termín vybírání poplatků za vodné a stočné bude zveřejněn rozhlasem. Platbu mohou provést občané obvyklým způsobem v kanceláři Obecního úřadu v Častrově. V Metánově provede výběr poplatků paní Alena Musilová a datum výběru bude občanům rovněž oznámeno rozhlasem. Poplatek je možné uhradit také
bankovním převodem na účet obce: 622113309/0800.

Mezi mnoho měst a obcí, kde se při příležitosti státního svátku - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (863) - vyvěsila moravská vlajka, patřila poprvé i Ctiboř.  Jak jsem zjistil z nabídky jedné nejmenované firmy, tak má tato vlajka 3 varianty. Ve Ctiboři je verze z roku 1848 (více na straně 14 MFD 4.7.2019). Zatím co vyvěšování a snímání státní vlajky (a vlajky EU) je upraveno příslušným zákonem (O státních symbolech a O volbách do evropského parlamentu), u moravské vlajky to tak jednoznačně stanoveno není a platí vesměs místní zvyklosti.

Ve Ctiboři jsme vyvěsili  na budově bývalé školy v předvečer státních svátků obě vlajky, moravskou sejmuli večer 5.7. a státní v neděli ráno.

Třeba se náš letošní počin stane tradicí a možná použijeme moravskou vlajku i při jiné příležitosti.

Oldřich Vobr

Návštěvnost v metánovském muzeu a galerii byla i v roce 2018 poměrně pěkná. Během roku do muzea a galerie zavítaly dvě organizované skupiny (celkem 85 návštěvníků) a dále kolem 200 jednotlivců. První zápis byl proveden již 2. ledna 2018. Nejdelší cesty k nám v rámci svých výletů a návštěv podnikli návštěvníci z Ontaria, Nového Mexika a francouzského Corneville.

Do pokladny OÚ Častrov bylo odevzdáno 7 118,00 Kč na dobrovolném vstupném a 6 800,00 Kč za prodej knih. Celkem tedy 13 918,00 Kč. 

Snad i letošní rok bude pro muzeum a galerii úspěšný, jako roky předešlé.

Milada Červenková

Nádoby bez platné známky pro rok 2019 nebudou vyváženy

Pět skupinek koledníků s doprovodem letos koledovalo při Tříkrálové sbírce v našich obcích. Sbírku tradičně pořádala Charita Pelhřimov. Koledníci od dárců vybrali celkem 26.628,- korun. Peníze putují na celostátní konto Charita Česká republika. Budou využity pro potřeby Oblastní charity Pelhřimov (k zajištění zdravotních a sociálních služeb, zejména na Domácí hospicovou péči IRIS, na humanitární pomoc, na přímou a okamžitou pomoc při katastrofách, požárech a povodních).
Celková částka, kterou občané přispěli byla vybrána takto:

• Častrov Kč 16.249,--
• Metánov a Pelec Kč 5.189.--
• Ctiboř, Jakubín, Perky a Drážďany Kč 5.190,--

Děkuji všem občanům za peněžité dary, koledníkům a všem ostatním, kteří se podíleli na zajištění sbírky, za jejich ochotu.
Ing. Jana Houšková
starostka

Oprava silnice v Jakubíně