Obec Častrov - oficiální web obce

Menu
úvodní strana

Obec Častrov
oficiální web obce


  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví

Přístupnost
Změnit kontrast
Zvětšit Font
Zmenšit Font


Listopad 2021
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30          


Metánovské muzeum - Kabinet Jakuba Hrona a expozice Františka Severy

Metánovské muzeum v roce 2018
09.04.2019

Návštěvnost v metánovském muzeu a galerii byla i v roce 2018 poměrně pěkná. Během roku do muzea a galerie zavítaly dvě organizované skupiny (celkem 85 návštěvníků) a dále kolem 200 jednotlivců. První zápis byl proveden již 2. ledna 2018. Nejdelší cesty k nám v rámci svých výletů a návštěv podnikli návštěvníci z Ontaria, Nového Mexika a francouzského Corneville.

Do pokladny OÚ Častrov bylo odevzdáno 7 118,00 Kč na dobrovolném vstupném a 6 800,00 Kč za prodej knih. Celkem tedy 13 918,00 Kč. 

Snad i letošní rok bude pro muzeum a galerii úspěšný, jako roky předešlé.

Milada Červenková

Inspirátor geniů
22.06.2016
obrázek k článku: Inspirátor geniů

Každý rok vymyslel jeden vynález, jeho vzorem byl Edison. Karel Čapek ho nazval Donem Quijotem 19. století. Jakub Hron Metánovský zemřel před 95 lety.
Více v třetí části pořadu Reportéři ČT

Reportéři ČT — http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/216452801240023/

Geniální libomudrc a zpyták z Metánova
10.04.2015

 

Kolik obcí v Čechách se může chlubit takovým rodákem? Kromě Cimrmanova Liptákova už jen jedna: Metánov u Kamenice nad Lipou. Nuže, čím vším byl Jakub Hron, který se tu v roce 1840 narodil? Vynálezce, lingvista, filozof, astronom, fyzik, ba dokonce básník. Právem mu tu bylo letos v květnu otevřeno muzeum, které i nezasvěcené uvádí do života a díla tohoto génia.

Vystudoval matematiku a fyziku, dost let strávil za katedrou, ale jeho kantorskou kariéru ukončil konflikt se školním inspektorem Kastnerem. Za incidentem pravděpodobně bylo Hronovo tvrdošíjné používání vlastního jazyka, který si - zklamán nedokonalostí češtiny - vytvořil. V hodinách silozpytu čili fyziky studentíky bombardoval termíny jako bezdílát (atom), nedrob (molekula), mluno (elektřina) či háma (hmota), v hodinách geometrie pak hlásal, že kosáty jsou ruťáty složené z kosorut a jejich tvar není tedy tak omezen jako u kolomátů. Mezi těmi, kterým se na gymnáziu v Hradci Králové, kde učil, dostávalo těchto informací, byl údajně i pozdější prvorepublikový ministr financí Alois Rašín.

Profesor čili zpyták Hron uměl ocenit, když se student vyznačoval náležitým myšlením čili čujbou, a byl tedy dobrý bažák. Leč školpozorovák Kastner naopak neocenil Hrona, v roce 1897 ho dal předčasně penzionovat a osobitý kantor se stal pouhým výslužníkem.

30vik26_2.jpgNa rozloučenou s Hradcem se ještě neúspěšně pokusil vypustit slonový balon (zvaný podle sloních nohou, které měly zaručit bezpečné přistání), a pak už odešel do Prahy věnovat se studiu medicíny. Nedostatečná z anatomie sice jeho lékařské plány zhatila, ale aspoň projevil svého neúnavného vynálezeckého ducha. Rozpracoval narkózu hudbou a navrhnul čepici pro potřeby chirurgů - ta se kupodivu používá dodnes, i když se vyznačuje skromnějšími rozměry, než jaké načrtnul Hron. Naopak se neujalo jeho pitevní dmuchadlo, těžící z myšlenky, že silnější smrad přehluší slabší - za provolávání "Kouřím, a přece nekouřím" obcházel v pitevně mrtvoly s balónkem, z něhož se linul zápach laciného doutníku. Na doktorský diplom to nestačilo.

Neúspěchem skončil i jeho pokus vystudovat práva, a tak se v roce 1910 vrátil do Metánova a věnoval se už jen soukromému bádání.

Není snad obor, do něhož by nezasáhl. O rozmachu jeho mysli ostatně svědčí úctyhodné dílo, které publikoval vesměs vlastním nákladem. Jen namátkou: Objev a popis dvojpravidelných hranatin, Nová určba odlehlot oběžnicových ode Sluna s připojkami, Skutky lidské čili jeden tisíc špatnot žijby a konby lidské a především dva díly Libomudravny, v níž se mimo jiné zabýval rozbravou vesmíra.

30vik26_3.jpgStejně imponující byla jeho činnost vynálezecká - k perlám patřil klobouk hroniod chránící systémem uzávěr mozek před atmosférickými tlaky. Spoustu trpělivých chvil věnoval měření průměrné vrstvy bláta v Čechách a podle následných výpočtů si dal udělat boty s náležitě vysokou podrážkou. Aby ho doma při bádání nic nerušilo, vytvořil si pracovnu u stropu a nábytek do ní vytahoval speciálním kladkostrojem. A to včetně gauče hovníku, určeného k hovění si. Největší proslulosti ovšem dosáhl jeho kalamář zvaný buňát nekotitelný, nejlepšinatý, peťulatý, platonický, trojatě sebesamařídivý, inkoustolepšivý a pohodlnatý. Jeden si koupil i Karel Čapek.

Chodil po kraji, rozmlouval s lidmi pracujícími na poli a za to zdržení jim platil. Na procházky se vydával se žebříkem a jak ho začaly bolet nohy, vyšplhal se do větví blízkého stromu, hleděl do líbezných vlnek jihočeské krajiny a libomudroval. Když zemřel, Karel Čapek o něm napsal: "Žil v klamu, který je ostatně pro 'století vědy' typický: že vědou a rozumem lze řídit práci a potřeby lidské, řeč, praktický život, vše. Jenže tento staletý klam u něho nabyl přepjatých rysů, karikatury, a stal se podívanou pro smích. My však, kteří se smějeme podivínům, obyčejně zapomínáme, že v jejich šílenství bývá něco hrozně vážného a typického."

Ne že by snad upadl v zapomnění, vždycky bylo dost těch, kteří ho ocenili. K odkazu Jakuba Hrona Metánovského se ostatně hlásili i badatelé nad dílem Járy Cimrmana. Ale až letos po dvouletém úsilí dosáhli jeho fandové otevření Kabinetu profesora Hrona v budově bývalé metánovské školy. Mimochodem, je tu i kopie legendárního buňátu. Kdo by však chtěl s Jakubem Hronem setrvat v intimnějším zamyšlení, nechť se vydá do sousedního Častrova, kde je génius pohřbený. V roce 1921 ho tam na poslední cestě provázela metánovská kapela alejí, kterou dal sám vysázet.

 

Snímky HN - Jan Šilpoch: Jakub Hron má od letošního května ve svém rodišti muzeum; narodil se v Metánově, pohřben je v sousedním Častrově. Kolik obcí v Čechách se může chlubit takovým rodákem? Kromě Cimrmanova Liptákova už jen jedna: Metánov u Kamenice nad Lipou. Nuže, čím vším byl Jakub Hron, který se tu v roce 1840 narodil? Vynálezce, lingvista, filozof, astronom, fyzik, ba dokonce básník. Právem mu tu bylo letos v květnu otevřeno muzeum, které i nezasvěcené uvádí do života a díla tohoto génia.

Vystudoval matematiku a fyziku, dost let strávil za katedrou, ale jeho kantorskou kariéru ukončil konflikt se školním inspektorem Kastnerem. Za incidentem pravděpodobně bylo Hronovo tvrdošíjné používání vlastního jazyka, který si - zklamán nedokonalostí češtiny - vytvořil. V hodinách silozpytu čili fyziky studentíky bombardoval termíny jako bezdílát (atom), nedrob (molekula), mluno (elektřina) či háma (hmota), v hodinách geometrie pak hlásal, že kosáty jsou ruťáty složené z kosorut a jejich tvar není tedy tak omezen jako u kolomátů. Mezi těmi, kterým se na gymnáziu v Hradci Králové, kde učil, dostávalo těchto informací, byl údajně i pozdější prvorepublikový ministr financí Alois Rašín.

Profesor čili zpyták Hron uměl ocenit, když se student vyznačoval náležitým myšlením čili čujbou, a byl tedy dobrý bažák. Leč školpozorovák Kastner naopak neocenil Hrona, v roce 1897 ho dal předčasně penzionovat a osobitý kantor se stal pouhým výslužníkem.

30vik26_2.jpgNa rozloučenou s Hradcem se ještě neúspěšně pokusil vypustit slonový balon (zvaný podle sloních nohou, které měly zaručit bezpečné přistání), a pak už odešel do Prahy věnovat se studiu medicíny. Nedostatečná z anatomie sice jeho lékařské plány zhatila, ale aspoň projevil svého neúnavného vynálezeckého ducha. Rozpracoval narkózu hudbou a navrhnul čepici pro potřeby chirurgů - ta se kupodivu používá dodnes, i když se vyznačuje skromnějšími rozměry, než jaké načrtnul Hron. Naopak se neujalo jeho pitevní dmuchadlo, těžící z myšlenky, že silnější smrad přehluší slabší - za provolávání "Kouřím, a přece nekouřím" obcházel v pitevně mrtvoly s balónkem, z něhož se linul zápach laciného doutníku. Na doktorský diplom to nestačilo.

Neúspěchem skončil i jeho pokus vystudovat práva, a tak se v roce 1910 vrátil do Metánova a věnoval se už jen soukromému bádání.

Není snad obor, do něhož by nezasáhl. O rozmachu jeho mysli ostatně svědčí úctyhodné dílo, které publikoval vesměs vlastním nákladem. Jen namátkou: Objev a popis dvojpravidelných hranatin, Nová určba odlehlot oběžnicových ode Sluna s připojkami, Skutky lidské čili jeden tisíc špatnot žijby a konby lidské a především dva díly Libomudravny, v níž se mimo jiné zabýval rozbravou vesmíra.

30vik26_3.jpgStejně imponující byla jeho činnost vynálezecká - k perlám patřil klobouk hroniod chránící systémem uzávěr mozek před atmosférickými tlaky. Spoustu trpělivých chvil věnoval měření průměrné vrstvy bláta v Čechách a podle následných výpočtů si dal udělat boty s náležitě vysokou podrážkou. Aby ho doma při bádání nic nerušilo, vytvořil si pracovnu u stropu a nábytek do ní vytahoval speciálním kladkostrojem. A to včetně gauče hovníku, určeného k hovění si. Největší proslulosti ovšem dosáhl jeho kalamář zvaný buňát nekotitelný, nejlepšinatý, peťulatý, platonický, trojatě sebesamařídivý, inkoustolepšivý a pohodlnatý. Jeden si koupil i Karel Čapek.

Chodil po kraji, rozmlouval s lidmi pracujícími na poli a za to zdržení jim platil. Na procházky se vydával se žebříkem a jak ho začaly bolet nohy, vyšplhal se do větví blízkého stromu, hleděl do líbezných vlnek jihočeské krajiny a libomudroval. Když zemřel, Karel Čapek o něm napsal: "Žil v klamu, který je ostatně pro 'století vědy' typický: že vědou a rozumem lze řídit práci a potřeby lidské, řeč, praktický život, vše. Jenže tento staletý klam u něho nabyl přepjatých rysů, karikatury, a stal se podívanou pro smích. My však, kteří se smějeme podivínům, obyčejně zapomínáme, že v jejich šílenství bývá něco hrozně vážného a typického."

Ne že by snad upadl v zapomnění, vždycky bylo dost těch, kteří ho ocenili. K odkazu Jakuba Hrona Metánovského se ostatně hlásili i badatelé nad dílem Járy Cimrmana. Ale až letos po dvouletém úsilí dosáhli jeho fandové otevření Kabinetu profesora Hrona v budově bývalé metánovské školy. Mimochodem, je tu i kopie legendárního buňátu. Kdo by však chtěl s Jakubem Hronem setrvat v intimnějším zamyšlení, nechť se vydá do sousedního Častrova, kde je génius pohřbený. V roce 1921 ho tam na poslední cestě provázela metánovská kapela alejí, kterou dal sám vysázet.

Snímky HN - Jan Šilpoch: Jakub Hron má od letošního května ve svém rodišti muzeum; narodil se v Metánově, pohřben je v sousedním Častrově.

Jakub Hron Metánovský
15.10.2014
obrázek k článku: Jakub Hron Metánovský

Gejzír ČT1: Jakub Hron Metánovský

Dozvíte se, že legendární Jára Cimrman skutečně žil. Jen se jmenoval jinak.

Dnes odvysílala Česká televize v novém pořadu Gejzír pořad o profesoru Jakubu Hronovi Metánovském. www.ceskatelevize.cz/porady/10805121298-gejzir/

Česká televize v Metánově
27.07.2014
obrázek k článku: Česká televize v Metánově

Česká televize v Metánově

Dnes jsme v Metánově prožili natáčení pořadu pro Českou televizi o profesoru Jakubu Hronovi.  Televizní štáb se zajímal o život a dílo našeho rodáka. S přehledem o něm pohovořil Josef Zeman. Vysílání pořadu a jeho přesný název bude dodatečně oznámen.

Jana Houšková, Vaše starostka  

fotky jsou zde