Obec Častrov - oficiální web obce

Menu
úvodní strana

Obec Častrov
oficiální web obce


  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví
  • banner záhlaví

Přístupnost
Změnit kontrast
Zvětšit Font
Zmenšit Font

Srpen 2022
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        


Sledujte nás na FaceBooku


farnost

Střídání ve farnosti
03.09.2017
obrázek k článku: Střídání ve farnosti

Po dvouletém působení v čele naší častrovské farnosti skončil dosavadní její správce P. Mgr. Ján Augustin GRAMBAL, OPraem. Byl přeložen do Černovic. Na jeho místo byl od 1. 9. 2017 dosazen P. Mgr. Václav ŠIKA, který je farářem v Kamenici nad Lipou.

Nedělní mše svaté se konají od 11.00 hodin v kostele sv. Mikuláše v Častrově

Více informací:

http://farnostkamenice.cz/bohosluzby.html

BOHOSLUŽBY VE FARNOSTI jsou na kamenickém webu zde
01.09.2017
Půlnoční mše v Častrově
24.12.2016
obrázek k článku: Půlnoční mše v Častrově

Na Štědrý den jsme se tradičně v 16 hodin sešli v kostele sv. Mikuláše na půlnoční mši svaté. Slovem i zpěvem bylo připomenuto narození Ježíše Krista. Odnést jsme si mohli Betlémské světlo, které k nám do kostela přinesl Vítek Šimeček.

Návštěva otce biskupa v naší farnosti
06.11.2016
obrázek k článku: Návštěva otce biskupa v naší farnosti

O nedělní bohoslužbě dne 6. 11. 2016 poctil naší častrovskou farnost svou návštěvou biskup českobudějovické diecéze Mons. ThDr. Vlastimil Kročil, PhD. Při slavnostní mši požehnal nově restaurovaný hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše, patrona našeho kostela. Otec biskup poděkoval všem zúčastněným i těm, kdo mají zodpovědnost za správu a údržbu sakrálních památek. Připomněl, že všechny chrámy nevznikly z nařízení církevních hodnostářů, starostů či jiných správců majetků, ale vyrůstaly z víry a potřeby setkávat se s Bohem. „Proto pamatujme na naše předchůdce, kteří nám zanechali podobná díla. Přeji Vám, aby duch Boží tady s vámi stále byl a mohli jste tak na cestě víry dále kráčet,“ popřál na závěr otec biskup.        

Po ukončení bohoslužeb promluvil o postupu při opravě oltáře hlavní restaurátor Jaroslav Benda. Připomněl, že oltář byl značně napaden a poškozen hnilobou a dřevomorkou, mnohé jeho části se musely doplnit řezbářsky. Oltář byl opatřen několika vrstvami barev, které nebyly původní. Proto bylo rozhodnuto památkáři z Telče i z Pelhřimova, že se tyto vrstvy sejmou a obnoví se tzv. původní polychromie, která byla na oltáři v 18. století. „Sejmutí vrstev se dělo jak mechanicky tak i chemicky, poškozená místa se tmelila a byla křídována,“ doplnil Jaroslav Benda.  

Slavnosti byl mj. přítomen zástupce úseku památkové péče MěÚ Pelhřimově Mgr. Vladimír Staněk s pracovnicí telčského pracoviště Národního památkového ústavu Mgr. Terezií Vohralíkovou.

Po slavnosti poseděl otec biskup se svým sekretářem, panem farářem Augustínem a restaurátorem Jaroslavem Bendou u paní starostky na obědě.

Miroslav Houška

P. Augustin Ján Grambal
03.09.2015
obrázek k článku: P. Augustin Ján Grambal

Novým správcem naší farnosti je od 1. 9. 2015 P. Mgr. Augustin Ján Grambal, OPraem., který doposavad působil v Novém Rychnově.  

V častrovské farnosti nastala po pěti létech další změna. Post správce farnosti opustil P. Mgr. Edward Maka. Byl přeložen rozhodnutím diecézního biskupa, Mons. Vlastimila Kročila, do Kardašovy Řečice. P. Edward působil v častrovské farnosti od 1. 7. 2010 a pod jeho správu patřily ještě farnosti Počátky a Žirovnice. 

Pouť v Metánově
17.08.2015
obrázek k článku: Pouť v Metánově

Poslední poutní mši svatou sloužil P. Edward Maka v Metánově. V neděli 16. 8. jsme společně oslavili svátek Nanebevzetí Panny Marie, k níž je metánovská kaple zasvěcená.  

 

Opět po roce byla v metánovské kapli sloužena poutní mše svatá. Do kaple se sešli farníci i poutníci, kteří zde pravidelně oslavují významný církevní svátek. Metánovská pouť byla letos výjimečná tím, že ji naposledy sloužil P Edward Maka. Ten při jejím průběhu oficiálně oznámil, že na konci srpna ve farnostech Častrov, Počátky a Žirovnice končí. „Budeme se loučit, protože já od 1. září odcházím do Kardašovy Řečice, kam mne otec biskup jmenoval farářem. Je to jeho vůle. Sem přijde nový farář premonstrát Ján Augustín Grambal, který působil 10 let v Novém Rychnově,“ řekl před mší svatou věřícím. „Teď všichni pláčeme, protože jsme se měli rádi. Ale neumíráme, jenom se loučíme,“ podotknul pan farář a zdůraznil, že k sobě nebudeme mít tak daleko.

                                                                                                                                  Miroslav Houška   

Sobotní zvonění
12.04.2015

Sobotní zvonění - OMLUVA

Omlouváme se občanům za chaos, který jsme způsobili v sobotu 11. 4. 2015 mezi 13. – 15. hodinou zvoněním kostelního zvonu. Nestalo se nic mimořádného, co bychom chtěli tímto zvonem oznamovat. Probíhala revize stávajícího zvonu a zvonové stolice, na níž je zvon zavěšen. Zkoušku provedl kampanolog z biskupství českobudějovického. A protože přijel zcela nečekaně, nestačili jsme Vás informovat o této probíhající zkoušce.

Děkujeme za pochopení 

Miroslav Houška, Jan Rukavička 

Rekvizice zvonů z věže kostela
01.01.2014
obrázek k článku: Rekvizice zvonů z věže kostela

Za druhé světové války v roce 1942 probíhala v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava největší rekvizice zvonů pro válečné účely. Zvony sejmuté z věží kostelů byly soustředěny v přístavišti v Praze Na Maninách a odtud v lodích putovaly do Hamburku. V létě 1942 odplulo z Prahy pět lodí s nákladem 9 800 zvonů. Z bývalých německých říšských území včetně ČSR bylo odcizeno a roztaveno 42 583 církevních zvonů a 1 193 radničních a jiných.

Také z častrovské věže byly 1. dubna 1942 sejmuty 3 zvony. Byly spuštěny po lanech na valník a odvezeny na kamenické nádraží a odtud do Prahy. Této smutné události jsme přihlíželi jako žáci Obecné školy v Častrově. Zvony byly pořízeny v roce 1930. Největší zvon sv. Mikuláš vážil 456 kg, měl průměr 82 cm a výšku 63 cm. Druhý sv. Ján vážil 287 kg s průměrem 62 cm a výškou 45 cm, třetí zvon Ježíš vážil 207 kg, jeho průměr byl 55 cm a výška 45 cm. Zvony byly tehdy pořízeny nákladem 26.218,70 Kč. Obec Častrov věnovala na pořízení částku 14.000 Kč za čtyřletý pronájem honitby. Obec Metánov 2.000 Kč, Ctiboř 1.000 Kč.  Zbytek uhradili jednotlivci a spolky.

Už za I. světové války byly z naší věže rekvírovány také 3 zvony pocházející z roku 1786. Zbyl jediný zvon, zvaný Umíráček, pocházející z roku 1495, kterým se zvoní dodnes. Tak naše obec doplatila na obě světové války kromě padlých hrdinů ještě dvojitou obětí věžních zvonů.

Miroslav Houška, kronikář

08.12.2013
aktuality_314.jpg

Zimní pouť v Častrově
V Častrově slavíme zimní a letní pouť. Zimní pouť připadá na neděli po svátku sv. Mikuláše, letos na druhou adventní neděli. Mikuláši je zasvěcen častrovský kostel. Více o patromnovi častrovského kostela naleznete zde:

http://www.castrov.cz/pages/index.php?pg=sect§=12&id_title=48

01.12.2013
aktuality_312.jpg

O první adventní neděli byla symbolicky zažehnuta 1. svíce na adventním věnci 

 

02.11.2013
aktuality_307.jpg

Dušičková pobožnost a posvěcení hřbitova, Častrov

 

 

02.04.2013

Vrátí se nám zvony?

O velikonočním Zeleném čtvrtku se traduje pověst o odlétání zvonů do Říma. Po odeznění modlidby Gloria in excelsis Deo /Sláva na výsostech Bohu/ zvony v kostelích umlkají. Pár dnů se na ně nezvoní. V našem častrovském kostele zvony, kromě tzv. umíráčku, nezvoní již 71 let. Za války 1. dubna 1942 byly z věže kostela 3 zvony sejmuty a odvezeny do Hamburku. Měly se přetavit a vyrobit z nich děla. Zda se tak v Německu skutečně stalo, nevím. Kdysi jsem četl, že některé z Čech odvezené zvony stojí v Hamburku a k jejich roztavení nedošlo? Co je však pravda, na věž kostela se nevrátily. Událost, díky které byly za války kostelní zvony sňaty, se stala v celé řadě jiných míst naší republiky. Lidé se s ní však nespokojili a pořídili zvony nové. Zamysleme se nad našimi možnostmi a vraťme i k nám do kostelní věže zvony. Cesty určitě existují a mohly by se zvony ze Říma do kostela opět vrátit.

Miroslav Houška

Den české státnosti v Častrově 2012
28.09.2012

Den české státnosti v Častrově 2012

V den svátku patrona české země sv. Václava, dne 28. září, prožili častrovští farníci mimořádnou událost. V kostele sv. Mikuláše sloužil P. Eduard Maka slavnostní mši, při které celebrovali jeho čtyři polští krajané, kněží P. Kazimierz Winnicki a P. Waldemar Winnicki působící v Polsku, P. Daniel Stankiewicz působící na ostrově Kréta v Řecku a P. Jan Doloszycki působící na Ukrajině. P. Kaimierz ve své promluvě zdůraznil, že sv. Václav je i Poláky vnímán jako velký panovník, jehož celý život provází víra, naděje a láska. Jeho vladařská moudrost a vtah k lidu by neměl chybět žádnému ze současných vládců a státníků.

Na závěr přijali farníci od kněží sv. požehnání a všichni společně zazpívali chorál Svatý Václave. Starostka obce Ing. Jana Houšková poděkovala všem hostům za návštěvu obce a farnosti a předala malé upomínkové dárky. Vyslovila přesvědčení, že letošní důstojná oslava Dne české státnosti byla v častrovském kostele nezapomenutelným zážitkem.

 Miroslav Houška

 

23.06.2010
aktuality_155.jpg

Poděkování

P. Vendelín Zboroň

Historie farnosti
01.01.2010

Římskokatolická farnost Častrov

sídlo: Husovo náměstí 94

394 70 Kamenice nad Lipou

IČ: 65041704
Vikariát: Pelhřimov

Duchovní správce excurrendo:

P. Mgr. Václav ŠIKA

  administrátor excurrendo

mobilní telefon: 607 857 160

e-mail: vaclavsika@tiscali.cz

Kostely ve farnosti: nedělní mše:
Častrov  
farní kostel Sv. Mikuláše 11:00 hodin

 

Farnost častrovskou tvoří vesnice:

Častrov s osadami Perky /kaple Sv. rodiny z roku 1900/ a Drážďany, vesnice Ctiboř /kaple Nesvětější Trojice, postavená v r. 1868 v novorománském slohu/

Metánov /kaple Nanebevzetí P. Marie, postavena v r. 1902, vysvěcená v srpnu 1903/ 

a Pelec /kaplička sv. Antonína/.

 

 

 

 

Přehled historie:

 

Plebánie r. 1350;
http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player.html?id=00980549&br=64&s
Kostel sv. Mikuláše postavil kolem roku 1350 majitel kamenického panství Dobeš z Bechyně a Benešova. Tento muž byl potomkem dosti mocného rodu Benešoviců, který měl počátkem století v Praze svého biskupa, shodou okolností také Dobeše, nebo jak se tehdá říkalo Tobiáše. V zápiscích tohoto biskupa nalézáme první písemné zmínky o Častrovu. Chrám byl postaven v gotickém slohu a zasvěcen sv. Mikuláši.

 

 

 

V roce 1384 se stává farním kostelem. Ve spisu Fr. Ant. Tingla Knihy konfirmační /knihy potvrzení/ se píše, že 24. září 1369 potvrdila Anna, vdova po Čeňkovi z Bechyně a tehdejší majitelka panství, v Častrově kněze Mikuláše z Kolína nad Labem. 19. dubna 1372 jej tatáž vrchnost vyměnila za kněze Jana z Kamenice. V červenci roku 1373 stvrzuje nový kamenický pán Zbyněk v Častrově kněze Ondřeje.

 

 

 

V březnu roku 1400 dochází mezi vrchností a církevní mocí ke sporu o obsazení častrovské fary. Jsou navrhováni hned dva kněží, Mikuláš ze Svin a kněz Petr, jehož navrhoval husitsky orientovaný kamenický pán Jan z Ústí, mladší. Nakonec byl rozhodnutím generálního vikáře v Praze jmenován kněz Mikuláš ze Svin. Jak dlouho na častrovské faře pobýval, nevíme, ale po roce 1400 prý působili na častrovsku kněží - podobojí. Písemné zprávy o tom nejsou, ale kamenická vrchnost pánů z Ústí podporovala Mistra Jana Husa. Hus pobýval na Kamenicku, byl hostem u Tomáše ze Štítného ve Štítném a snad navštívil i kostel ve Stranné, který byl později husitskými vojsky vypálen. Z dob husitských válek není příliš mnoho zpráv a také informace o následujících dvou stoletích byla značně nepřehledná.

 

 

 

V roce 1624, začátkem třicetileté války, se však v kronikách píše: "Častrovská fara zaniká, kostel je přifařen k děkanství v Kamenici jako filiální a obec Metánov připadá přímo pod kamenickou farnost". Při děkanském chrámě v Kamenici byli i pro filiální chrám v Častrově od roku 1671 ustanoveni tito kněží: ... více v publikaci „Častrov historie a současnost,“ autorů Miroslava Houšky a Jana Rukavičky, 2000.

 

 

 

Od r. 1721 dochází znovu ke zlepšování situace kolem častrovského kostela a hlavně života zdejších lidí. Hrabě František Karel z Ebelínu přestavuje zámeček na hraběcí obydlí. Jeho stavební aktivita směřuje i ke zdejšímu kostelu. Zahajuje přestavbu staré gotické stavby na pozdně barokní chrám. To, že dochází k tak zásadní přestavbě svědčí o tom, že kostel byl po předchozích dvou stoletích ve velmi špatném stavu. V díle přestavby pokračoval také Ebelínův nástupce František Karel Adler, který zajistil většinu vnitřního vybavení kostela. Jeho zásluhou byla znovu obsazena fara a finančně zajištěna.
 

 

Od r. 1761 byli na častrovskou faru znovu obsazováni kněží. Prvním je farář Václav Křepelka, který je zde pouze dva roky. V roce 1763 nastupuje v Častrově službu Vojtěch Krumpholtz. Jeho duchovní správa trvá 47 let.

 

 

 

 

Od r. 1810 do 1939 působí v Častrově Martin Lusk, za něhož byla postavena v roce 1826 nová fara čp. 72.

 

 

 

V r. 1839 - nastupuje Jan Ballek. Toho střídá po 31 letech v roce 1870 osobní děkan Josef Fabian. Ten je v Častrově 38 let až do roku 1908, kdy přichází na faru Josef Brčák, na 6 let.

Od r. 1914 působil v Častrově děkan Jan Tichý. Jeho působení trvalo ve farnosti 52 let, do roku 1966. V roce 1970 umírá a od té doby je častrovská fara neobsazena.

 
Po té farnost spravovali a spravují tito administrátoři:

Jan Paclík, farář žirovnický, 1966 – 1968

Josef Břicháček, farář z Veselé, 1968 – 1969

Václav Roubal, farář z Veselé, 1969 – 1974

František Brož, děkan z Počátek, 1974 – 1991

Vendelín Zboroň, farář počátecký, 1. 9. 1991 - 30. 6. 2010

Mgr. Edward Emil MAKA - administrátor excurrendo, 1. 7. 2010 - 31. 8. 2015

Mgr. Augustin Ján Grambal - administrátor excurrendo, 1. 9. 2015 - 31. 8. 2017

Mgr. Václav Šika - administrátor excurrendo, od 1. 9. 2017

 

 

 

 

 

 

30.11.-0001